04/12/2020
Příběhy z Kufru, část 2. “Marunda”:
Když bych měla napočítat rozlitý kapučína, latéčka, spálený housky na burgery, množství vycmrndanýho piva nebo vypitejch panáků jégrmajstra, nedopočítala bych se. Když bych měla spočítat úsměvy, který lítaly vzduchem, zabarový i předbarový objetí, prolitý slzy, který zůstanou nadobro schovaný někde v kuchyňce, pot, kterej jsme v létě už ani nevnímali jako něco, co se nehodí, pomocný ruce, který se neustále nabízely, když přišla chvilka nestíhání, minut, kdy někdo čekal na zapomenutou objednávku, sklenice, který se rozbily, protože to tak mělo bejt, spáleniny od trouby a další kufrový zranění, nedopočítala bych se. Když bych měla spočítat lásku, která tam vždycky byla, je a bude, to bych se taky nedopočítala. Protože ta je totiž vopravdicky nekonečná. A když bych měla spočítat hádky, kterejma jsme si prošli, jo, těch bylo taky dost. Ale to nás vždycky jen posílilo.. A my se tak mohli dostat až tam, kde se nám podařilo být.🧡
Děkuju. Za všechny ty dny, týdny a roky. Jsem na nás vopravdicky hrdá.🧡
S láskou a úctou
Marunda
