14/05/2023
Nezlobte se, ale musím😂. Věčné téma děti v kavárně, restauraci. Šílená vlna, která začala po zveřejnění pravidel, jak by se měly děti chovat.
Já vidím spíš problém v nás dospělých, než v dětech, protože základy slušného chování z kaváren a restaurací dávno vymizely.
Host vchází a nepozdraví, ani podruhé a ani když tomu dáte třetí šanci. Slovo prosím a děkuji slyším málo, za to oznamovací, nebo rozkazovací způsob velmi často.
Občas i dokonce křik, když se řidič zdrží v koloně, nebo proto, že je před vámi dalších x lidí, kteří si taky objednali kávu a dort a i uvařit kávu trvá prostě nějakou chvíli. Ten věčný spěch v nás! Jakoby těch pár minut ovlivnilo zbytek světa. Neovlivní! Světu je to jedno! Má své tempo, které kvůli nikomu z nás nezmění! Nechejte nás vás usadit. A pokud už si sednete sami, prosím nechejte nás ten stůl alespoň uklidit, protože nám na tom, jak se budete cítit záleží a návštěvu byste ke špinavému stolu taky nepustili.
Ta neochota se přemístit a uvolnit místo jiným, když jsem sám a sedím u stolu pro čtyři. Ten absurdní boj za své právo na židli. Nevědomost toho, že číšník je taky člověk a občas mu prostě není dobře, ale i tak se vám snaží vyhovět. Stejně jako všem kolem Vás a to je pak psychologie!😂
Nejde o restaurace, nejde o kavárny, nejde o děti.
Jde o nás všechny a všude! O to jestli jsme ochotni se občas podívat na svět i z druhé strany, nebo jen slepě lpíme na svém. Ano máme hromadu práv, ano máme svobodu, ale vše může fungovat jen za předpokladu, že přijmeme i zodpovědnost, protože jinak je to anarchie a to není dobrá cesta. Nikdy a nikam!
