04/06/2026
Kolik z vás chodí pěšky? Vyrazili jste už na nějakou pouť a nebo se teprve chystáte?
Cesty jsou jako pomalé řezy krajinou, při nichž se před člověkem postupně otevírá celý kontinent. Jednou z takových cest je pěší trasa dlouhá 2 262 kilometrů, která vede z rumunské Orșovy až do Bratislavy. Tři měsíce chůze, více než padesát pohoří, čtyři státy a každodenní rytmus, ve kterém se romantika hor střídá s únavou, deštěm, samotou a obyčejnou dřinou.
Právě o této cestě bude ve Vinckovu vyprávět Mgr. Jiří Glonek.
Karpaty tvoří jeden z největších horských oblouků Evropy. Táhnou se od okolí Bratislavy přes Slovensko, Polsko, Ukrajinu a Rumunsko až k Dunaji u Orșovy, kde se hory dotýkají Balkánu. Celý karpatský systém má přes 1 500 kilometrů a patří k nejrozsáhlejším horským oblastem Evropy.
Začátek u Orșovy přitom leží u Železných vrat, dramatické dunajské soutěsky mezi Rumunskem a Srbskem. Dunaj se zde zařezává mezi jižní Karpaty a balkánské hory; v nejužších místech soutěsky Kazan se řeka sevře do monumentálního skalního koridoru. Odtud se vydat pěšky směrem na sever a západ znamená projít krajinou, která je v Evropě pořád ještě překvapivě divoká.
Karpaty jsou totiž jedním z posledních velkých evropských útočišť divoké přírody. Žijí zde medvědi, vlci i rysi a právě karpatská oblast je často zmiňována jako jedna z nejdůležitějších evropských krajin pro velké šelmy. Vedle toho tu najdeme staré bukové pralesy, horské louky, salaše, zapomenuté hřebeny, pastevecké stezky i města a vesnice, kde se mísí jazyky, víry a dějiny. Část karpatských bukových pralesů je dokonce součástí světového dědictví UNESCO.
A možná je na tom nejzajímavější i to, že Karpaty máme relativně blízko – a přesto o nich často víme méně než o Alpách, Pyrenejích nebo Himálaji. Jsou méně uhlazené, méně turisticky zjednodušené, místy drsnější a méně předvídatelné. O to víc v nich člověk cítí, že krajina není kulisa, ale skutečný prostor: s počasím, zvířaty, lidmi, historií i vlastní logikou.
Večer s Jiřím Glonkem tak bude o krajině, která se mění od rumunských hor přes karpatské hřebeny až po Bratislavu. O fyzické námaze, která se časem stane přirozeným rytmem. A také o zvláštním druhu svobody, který nezačíná tehdy, když má člověk všechno pohodlně naplánované, ale spíš ve chvíli, kdy si vezme batoh a vyrazí.
KARPATSKÝM OBLOUKEM OD DUNAJE K DUNAJI - přednáška Mgr. Jiřího Glonka
Jiří Chemlon Glonek